Dánsko patří počtem obyvatel 5 427 459 (1. 1. 2006) k nejmenším státům v Evropě. Téměř třetina z nich žije v aglomeraci hlavního města Kodaně. Hustota zalidnění je dost vysoká, pohybuje se kolem 125 obyvatel na km². Nejhustěji je osídlen ostrov Sjælland, kde žije přibližně 55 % obyvatel země. Dánsko je vysoce urbanizované, podíl městského obyvatelstva dosahuje 81,5 %.

Tak jako v ostatních zemích Evropy, i v Dánsku se ustálil demografický vývoj na nízké porodnosti – 11,13/1000 obyvatel, roční nárůst je pak 0,33 %. Úmrtnost je vzhledem k věkové struktuře obyvatelstva přiměřená – 10,36/1000 obyvatel. Na složení obyvatel má také vliv migrace – 2,52 migrantů/1000 obyvatel. Střední délka života zde patří k nejvyšším na světě, i když je nižší než v ostatních skandinávských zemích – 75,49 u mužů a 80,22 u žen.

Geografie a podnebí

Vlastní Dánsko se rozprostírá na ploše 43 094 km² (pevnina 42 494 km² a voda 700 km²). Administrativně k němu patří Faerské ostrovy a největší ostrov světa Grónsko. Tato území však mají značnou autonomii. Vlastní Dánsko se skládá z Jutského poloostrova, který vybíhá k severu z evropské pevniny a asi z 500 velkých i malých ostrovů, z nichž je asi jen 100 osídleno. Největším a současně nejdůležitějším ostrovem je Sjælland (7448 km²), na němž leží i hlavní město Kodaň. Dalšími významnými ostrovy jsou např. ostrov Fyn (3485 km²), Lolland (1243 km²), Bornholm (588 km²) nebo Falster (514 km²). Pevninskou hranici má Dánsko pouze s Německem a její délka činí pouhých 68 km. Členité pobřeží pak má délku 7314 km.

Rozsáhlá dánská pobřeží mají rozdílný charakter. Je určován jejich geologickým podkladem a působením silných mořských vln. Východní břehy jsou chráněny před nejsilnějšími větry a proto je zde mnoho přístavů. Západní pobřeží je neustále vystaveno severozápadním větrům, které zdvihají obrovské vlny. Vlnám padají postupně za oběť stále větší části morénových útesů, tvořících většinu západních břehů Jutska. Z těchto důvodů je nutno na mnoha místech budovat vlnolamy, které zmírňují zhoubné vlnobití. Na západním pobřeží také stěží najdeme významnější přístav. Čestnou výjimku tvoří největší rybářský přístav Esbjerg.

Působením čtvrtohorního ledovce je reliéf Dánska mírně zvlněnou rovinou. Průměrná nadmořská výška státu nepřesahuje 30 m. Pozůstatkem činnosti ledovce jsou, kromě jiného, morénové vysočiny, jejichž nejvyšším vrcholem je 173 m vysoký Yding Skovhoj nedaleko Skandenborgu ve východním Jutsku, ledovcová jezera a mělké fjordy.

Dánsko je pod silným vlivem teplého Golfského proudu, což významně ovlivňuje teploty zimního období. Tvrdá zima se v Dánsku vyskytuje jen výjimečně. Nejchladnějším měsícem je únor s průměrnou teplotou 0,3 °C, kdy se teplota pohybuje od -1,2 °C v Kodani do 1,4 °C ve Skagenu. Léta jsou dlouhá, ale chladnější, průměrná červencová teplota je kolem 16–17 °C. Nejtepleji je v Kodani, kde se průměrná červencová teplota pohybuje kolem 18,4 °C a nejchladněji je pak v Tønderu, kde je průměrná teplota 14,5 °C. Počasí podléhá velmi rychlým změnám. Dešťové přeháňky se střídají se slunečným obdobím, přičemž skoro neustále vane převážně západní vítr. Průměrný roční úhrn srážek je 450–800 mm. V zimních měsících se poměrně často vyskytují mlhy, které znesnadňují dopravu. Výjimkou nejsou ani větrné bouře, převážně v západním Jutsku.